Víru ztrácí, kdo se bojí, vlasatice toulavá - kdo s tebou svůj život spojí, ten ti věrný zůstává!
Navzdor všem, co se nám smáli, klíčí sláva stoletá...
VZHŮRU MODROBÍLÉ ŠÁLY, VZHŮRU BRNO KOMETA!!!
(Óda Kometa)
Pár důležitých věcí:
1. Podepíší-li se články na čtenářově zdraví, reklamace nepřijímám.
2. Budou-li vám zde chybět Kusowky a BlesQoWky či jak, tak nejste hodni zde býti a nejste tu vítán/a.
3. Nebudou-li se vám líbit mé články, nemůži sloužit. Některé články jsou dokonce politicky nekorektní, proto předem upozorňuji, že nejsem rasista ani nic podobného.
4. Ti, kteří zde hodí reklamu, nechť shoří v plamenech pekelných!
5. Připadám-li vám divná, podat reklamaci opět není možné.
6. Na chybu si výjimečně můžete postěžovat, ale opovažte se je hledat za každou cenu!
Děkuji za pozornost!

Metalové nebe 4/1

23. srpna 2010 v 1:15 | METAL 4EVER! ;) |  Metalové nebe
1<--2<--3<--4-->5-->6-->7

  "Si nestěžuj. Měl jsi nás zastavit." ozval se tichým hlasem Erich, který seděl na židli nedaleko ode mě.
  "Vás? Těžko!" ušklíbl jsem se.
  "Potichu mluv... Nechceš?" zeptal se a podal mi krabičku L&M.
  "Ah, díky!" vzal jsem si jednu. "Nemáš oheň?"
  "Jasně." 
  Zapalovač cvakl a zapálil cigaretu. Seděli jsme s Erichem u stolu. Kolem nás prošel rozzuřený Mattias, který měl v ruce své tři zlomené poklady. Matně jsem si vzpomněl, že je včera zlomil Jürgen, když pod  vlivem alkoholu, tím myslím jedno pivo, dvě deci vodky a kdoví kolik Jägermeistera, zakopl o jeden z Mattiasových zlatých dolů, nebo-li květináč s trávou a takhle to dopadlo.
  "Já se na vás na všechny můžu leda tak vysrat!" zařval a smutně se podíval na Jürgenovo dílo zkázy. "A to u mě ještě k tomu máte nacvičovat!"

  "No to máme, no..." dodal se škodolibým úsměvem Erich. Mattias se otočil na Ericha a nehezky se na něj podíval.
  "Abych vás nevyhodil, protože tam, kam příjdete, je hned všechno zničený!" a zase se s bolestí podíval na výsledek nabídky alkoholu Jürgenovi. 
  "Kdybys ty květináče uklidil nebo nám to dovolil, nestalo by se to." mával Erich cigaretou.
  "Haha, zdá se mi to nebo jsi to nechtěl uklidit jen kvůli tomu, aby se něco tvým rostlinkám při přepravě nestalo?" smál jsem se.
  "Jen se směj, až tě vykopnu, smát se nebudeš!" zase řval na celou garáž.
  "Klid." snažil se ho uklidnit Erich.
  "Jaký klid? Až ten blbec vstane, tak si chytne takovou po držce!"
  "Mattiasi, ty moc dobře víš, že za to Jürgen nemůže. Kdybys to odsunul všechno do rohu nebo nám to dovolil, neřeknu..." bránil jsem našeho bubeníka.
  "Vám něco dovolovat, to je odvaha."
  Tomu jsme se s Erichem zasmáli. Žeprý odvaha.
  "Ale pořád jsi tu ještě ty," ukázal Erich cigaretou na Mattiase. 
  "No tak to pak uklidím!" nevrle vychrlil Mattias.
  Erich se usmál a zamával s připitomělým úsměvem probouzejícímu Hansovi.
  "Hrabe ti?" podíval se na Ericha Hans.
  Erich zase nasadil normální výraz a uraženě Hansovi odpověděl: "Ne víc, než tobě."
  "Ty máš zase náladu," vstal Hans a namířil si to k nám.
  "No mám, no. Na, vem si," nabídl Hansovi cigaretu. Já ji mezitím už odhodil do skleněného, hranatého popelníku s nálepkou Slipknot nalepenou na spodu.
  "Tak dík," vzal si Hans cigaretu, "A kde je Mattias?"
  "Nevím, kamsi odešel. Chceš zapálit?" vyndal Erich ruku z kapsy a natáhl ji i se zapalovačem ležícím na dlani, k Erichovi. 
  "Skvělý, mohl bys dělat servírku," smál se Hans a já s ním. Hans si zapálil svou L&Mku od Ericha a vrátil mu zapalovač s potiskem Helloweenů.
  "A to mám z to, když kamarádům nabízím po ránu cigarety zadara..." vrátil zase zapalovač do kapsy. 
  "Ó ano, zapomněl sem... Děkujeme, budem vám přinášet oběti," řekl přehnaně ironickým tónem Hans.
  Pořád jsem se křenil, takže jsem vypadal asi vážně jako po Mattiasově "homemade". Taky se na mě první Konrad tak blbě čuměl, když se probudil a viděl mě. A taky se divně čuměl, když viděl, že jsme všichni úplně v pohodě. Já se sice taky necítil úplně nejlíp, ale byl jsem úplně spokojený s tím, že mi bylo blbě jen trochu.
  "Ty vole, to jsem jediný, kdo má kocovinu?" zeptal se s dost blbým úsměvem.
  Erich nadšeně přikýl. Já jsem ho praštil po zádech, aby už konečně dal pokoj.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Victoria Victoria | Web | 23. srpna 2010 v 9:59 | Reagovat

Díky za koment:-) Jo, když je vosa v bezpečné vzdálenosti taky se musím nad svým chováním zasmát,ale když okolo mě létá dělám všechno jinýho jen se nesměju:D Jerště bych ji podráždila, tím smíchem.
  A jinak souhlasím s tím mottem blogu: Metal letí světem hip hop nechte dětem:D Sice nejsem zapálená fanynka metalu,ale hip hop mi nehorázně leze na nervy 8-)

2 Black Black | 8. září 2012 v 19:30 | Reagovat

[1]: chudáci děti :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama