Víru ztrácí, kdo se bojí, vlasatice toulavá - kdo s tebou svůj život spojí, ten ti věrný zůstává!
Navzdor všem, co se nám smáli, klíčí sláva stoletá...
VZHŮRU MODROBÍLÉ ŠÁLY, VZHŮRU BRNO KOMETA!!!
(Óda Kometa)
Pár důležitých věcí:
1. Podepíší-li se články na čtenářově zdraví, reklamace nepřijímám.
2. Budou-li vám zde chybět Kusowky a BlesQoWky či jak, tak nejste hodni zde býti a nejste tu vítán/a.
3. Nebudou-li se vám líbit mé články, nemůži sloužit. Některé články jsou dokonce politicky nekorektní, proto předem upozorňuji, že nejsem rasista ani nic podobného.
4. Ti, kteří zde hodí reklamu, nechť shoří v plamenech pekelných!
5. Připadám-li vám divná, podat reklamaci opět není možné.
6. Na chybu si výjimečně můžete postěžovat, ale opovažte se je hledat za každou cenu!
Děkuji za pozornost!

>Dein-Schmerz< improvizuje: "I na důležitá poprvé někdy zapomeneme"

12. září 2010 v 9:51 | >Dein-Schmerz< |  Téma týdne...
  Dá se říct, že na poslední chvíli píšu na Téma týdne. Když vás ale nic nemůže napadnout, tak prostě někdo (i já) začne psát a improvizovat, jak se jen dá. Ale většinou z toho něco je.

  Je toho tolik na téma "Poprvé". Vlastně jak jsme se mohli dozvědět už několikrát, doopravdy každý den je pro nás něco poprvé. Ale rozhodující na tom je to, jestli je to maličkost nebo jestli je ten zážitek na celý život. My na blogu se například podíváme- dá se říct- každý den na nový blog. Zaujme nás článek, komentář, link apod. a podíváme se na ten blog. Jsme tam poprvé, případně poprvé komentujeme.


  Další, co mě tak k těm "bezvýznamným" poprvé napadá je třeba nová propiska; koupíte si novou propisku a píšete s ní poprvé, nová (nebo klidně i stará) kniha; poprvé si ji přečtete, poprvé cestou nešlápnete do kaluže, poprvé jste si na sebe vzali nové triko a tak dál... Je toho doopravdy nespočet.
  Myslím, že si hodně lidí myslí, že každé poprvé by se mělo zapamatovat. Ale jde to vůbec? Vždyť je těch poprvé tolik a je jich několikrát i- řekněme, že pět (i víc) za den. Tyto lidé to berou asi  toho pohledu těch poprvé na celý život (např. poprvé ve škole, poprvé mít kocovinu, poprvé být u moře...), a ty taky někdy na celý život nejsou.

  Někdy na některá poprvé chceme zapomenout, ale většinou a ať chceme nebo ne, to za nás udělá čas a naše zapomnětlivá a bohužel nedokonalá paměť. Například si pamatuju věc celkem bezvýznamnou (a taky že se odehrála před měsícem), kdy jsem si poprvé všimla, že ta propiska, co mám v ruce je od firmy Schneider. Tím myslím, že má bubeník Rammstein přijmení Schneider (Christoph "Doom" Schneider), ale zase to do života tak moc nepotřebuju a život mi to určitě zas tak moc neovlivní, protože to stejně není od toho Schneidera.
  Naopak to, co mi ovlivnilo a změnilo můj život je Británie. Dala mi jiný cíl, jiný směr, jiný styl života, chování, úkoly a takové tyto věci. Bohužel si úplně na den, kdy jsem se už doopravdy rozhodla. že Británii, Brity, a jejich kulturu zbožňuju a půjdu tou cestou, kam mi tento stát a tito lidé "ukazují". I když to zní neuvěřitelně, měla jsem pět nebo šest let. A kdybych potom zjistila, že je to blbý nápad, vzdala bych se ho. Ale ještě  mi to buď nedošlo nebo to prostě blbý nápad není.

  Ať má poprvé jakýkoliv smysl a může se zdát, že se stane nějaké poprvé snad jen jednou za rok a je na první pohed jen párkrát za život, je opravdu každodenní a neomezené, nekonečné. Prostě jedna z těch věcí, která vypadá strašně lehce a obyčejně, ale když se nad ní člověk zamyslí, uvědomí si, že je to o moc složitější. Takže ať je i to "bezvýznamné" poprvé jakéhokoliv  děje, jakéhokoliv smyslu a jakéhokoliv výsledku, podceňovat by se nemělo. A i na samotné články,  na téma "Poprvé" by se určitě nemělo mávnout rukou, ale měly by se i promýšlet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama