Víru ztrácí, kdo se bojí, vlasatice toulavá - kdo s tebou svůj život spojí, ten ti věrný zůstává!
Navzdor všem, co se nám smáli, klíčí sláva stoletá...
VZHŮRU MODROBÍLÉ ŠÁLY, VZHŮRU BRNO KOMETA!!!
(Óda Kometa)
Pár důležitých věcí:
1. Podepíší-li se články na čtenářově zdraví, reklamace nepřijímám.
2. Budou-li vám zde chybět Kusowky a BlesQoWky či jak, tak nejste hodni zde býti a nejste tu vítán/a.
3. Nebudou-li se vám líbit mé články, nemůži sloužit. Některé články jsou dokonce politicky nekorektní, proto předem upozorňuji, že nejsem rasista ani nic podobného.
4. Ti, kteří zde hodí reklamu, nechť shoří v plamenech pekelných!
5. Připadám-li vám divná, podat reklamaci opět není možné.
6. Na chybu si výjimečně můžete postěžovat, ale opovažte se je hledat za každou cenu!
Děkuji za pozornost!

Metalové nebe 6/2

15. února 2011 v 12:17 | >Dein-Schmerz< |  Metalové nebe
  "Ale ne, svatební cesta..." řekl smutně Ben.
  Ačkoli většinou nejsem škodolibý, dnes jsem si myslel, že se zadusím z toho, jak zadržuji smích.
  "No... Asi jsem si u toho pařezu nechal peněženku -" snažil jsem se vytratit.
  "Fritzi, ale peněženku máš u mě," zamračila se sestra.
  "Jo, jsem já to ale v poslední době vůl. Chtěl jsem říct, že jsem si tam nechal mobil... žvýkačky... klíče... batoh - ne, ten ne, ale asi jsem tam na zem hodil sáček a sáček se rozkládá i -" zarazil jsem se, protože mi došlo, jaké kraviny jsem zase řekl. "Zkrátka mám pocit, že jsem tam něco zapomněl."

  Ale potom, co jsem toto řekl, jsem si připadal doopravdy jako vůl. Bylo to tak neuvěřitelně průhledné, což jsem poznal i na sestřiném výrazu. Potom jsem věděl, že by bylo asi přece jen lepší se vypařit, otočil jsem se a šel na ono místo. Nutkání smát sice nebylo tak silné jako předtím, ale koutky mi pocukávaly. Sedl jsem si tedy na chvilku do mechu a radoval se nad tím, jak je dnes krásný den.
  Je více než nehezké posmívat se někomu, kdo ztratil dokumentaci svatební cesty. To jsem si moc dobře uvědomoval. Ale doufal jsem, že se jim manželství co nejdřív rozpadne, sestra měla i na lepší. Ale jak někomu říct tady tohle, když se zamiluje?
  Slunce silně svítilo, ale přes koruny stromů na zem dopadlalo o moc míň světla. Bylo to úžasné. Neodolal jsem a lehl si. Pod zády mne ale tlačilo něco malého.
  "Au, co to, ksakru, je -" vyletěl jsem. Byl to film. Film do foťáku. No jasně, pomyslel jsem si, vždyť on vyměnil film, protože se mu tam všecko nevlezlo. Připadal jsem si jako Superman, Spiderman, král, císař, Barac Obama, Chuck Norris (i když to byl pocit přehnaný) - měl jsem možnost zničit svatební cestu těch dvou. Ten malinký váleček byl jako mocný artefakt, se kterým šlo všeho dosáhnout. Kámen mudrců, Arabelin prsten, Potterova hůlka, zlatá rybka. Měl jsem možnost vzpomínku jen tak pohodit napospas osudu. Nesnědl jsem dneska něco, s čím by měl co dočinění Mattias? zapřemýšlel jsem a vzpomínal, jaké jídlo jsem dnes pozřel, jelikož tyto pocity byly přehnané. Nic mne ale nenapadlo. Hm, divné... Takže - mám odhodit - nemám odhodit - mám - nemám - ano - ne - ja - nein...
  V tom jsem si vybavil obličej plačící Caroline. Schoval jsem film do kapsy a vrátil se k těm dvoum. Nemýlil jsem se; sestra měla oči plné slz. Ben byl očividně v takovém šoku, že úplně zapomněl na to, že svatební cestu má nafocenou na druhém filmu, který pravě teď cestoval v mé kapse.
  "Proboha! A co budeme dělat? Nenafotil jsi to na mobil nebo na něco jiného?" snažila se Caroline.
  Ben naprosto zmatený a vyděšený a jen kroutil hlavou. Ušklíbl jsem se a rozhodl, že i když je sestra k smrti vyděšená, chvíli je ještě podusím. Za ten Benův provinilý pohled to stálo.
  "Hej, tragédi!" pousmál jsem se.
  "Fritzi, já přisahám, že tě zabiju! Ještě si z nás dělat srandu!" řekla k mému velkému překvapení sestra. I když jsem se jí asi divit nemohl.
  Vytáhl jsem z kapsy film. "Ben měnil film. Na tomhle je vaše svatební cesta. Ale jestli to nechcete -"
  "Fritzi!" rozběhla se ke mně sestra se slzami v očích a objala mě. "Fritzi! Ty jsi ten nejskvělejší bratr na světě!"
  Její obětí jsem ji obětovla: "Takže mě už nechceš zabít?". Všiml jsem si, jak se na nás Ben dívá. Byl to strašný idiot, že žárlil i na mne, na bratra jeho manželky. Dal jsem Caroline film, popadl náhodný kalcek jako turistickou hůl a řekl jsem, že se vrátíme.
  Byli jsme zvláštní poutníci - mokrý Ben dosud ještě s žabinci na košili a ve vlasech, sestra s opuchlýma očima svírající film a já... Já byl jako vždy ten nejlepší: kráčel jsem s hrdě vztyčenou hlavou, opíral se o ztrouchnivělý klacek a pískající si melodii Waking The Demon od Bullet For My Valentine celý oddíl vedl. Přitom jsem si pomyslel, že jsem tomu rybníku hodně vděčný. Od té doby ten rybník navštěvuju moc rád a směju se při vzpomínce na to, co se tam tenkrát odehrálo.  
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka Metalové nebe?

Ano, líbí.
Celkem ano.
Ani ne.
Ne, nelíbí.

Komentáře

1 VelííQ VelííQ | Web | 15. února 2011 v 13:23 | Reagovat

Joj... :D Dobře, jsem ráda, že se to našlo.. :D :D Prej Chuck Norris... :D :D Ne, fakt super... :) Těším se na alší díl... :)

PS: máš překlep u klacku :D

2 °Đas Blut° °Đas Blut° | 15. února 2011 v 15:26 | Reagovat

Jé zase Metalové nebe, já jem na něho úplně zapomněla :D Ale jako vždy to je  vynikající práce.:D :-)

3 >Dein-Schmerz< >Dein-Schmerz< | Web | 15. února 2011 v 17:29 | Reagovat

[1]: Fritz z toho nebyl nadšený. :D Děkuju :D

Jé, díky. :D

[2]: Já taky :-D Dík :D

4 VelííQ VelííQ | Web | 15. února 2011 v 18:50 | Reagovat

[3]: No tak Fritz. :D Alespoň si to trošku vyžehlil u ségry ne? :D Není zač... :D ;)

5 >Dein-Schmerz< >Dein-Schmerz< | Web | 15. února 2011 v 20:06 | Reagovat

[4]: No jo; Fritz je stará firma :D Tak trochu :D

6 Black Black | 8. září 2012 v 20:32 | Reagovat

Prej Chuck Norris, to je fakt zabijácký :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama